Hledání ženicha - část první

Vybírání krycího psa není u chodského psa jednoduchý úkol. Usnadněním je praktická neexistence zahraničních krycích psů, protože chodský pes jako národní plemeno zatím v zahraničí příliš rozšířen není, a když, tak jen jako rodinný společník, a pouze výjimečně jako chovný pes. Na druhou stranu právě relativní snadnost se kterou se dá s krycími psy seznámit, osobní zkušenost se spoustou z nich, i množství (více či méně ověřených) informací, které se o nich dá zjistit, výběr komplikuje, neboť u každého objevíte nějaké větší či menší vady. Po zjištění, že bez určitých kompromisů se výběr těžko povede, jsme si seřadili priority podle kterých vybíráme. Nemůže být překvapením, že jde o zdraví, povahu a vzhled (v tomto pořadí). Takto je vyjmenuje snad každý chovatel. Neradi bychom však, aby šlo pouze o bezobsažnou proklamaci a stanovili si několik zásad, kterými bychom k cíli chtěli dospět.

První zásada je, že hledáme psa, který nekryje ve velkém. Ano, takovými psy kryje spousta chovatelů, ale škodí to plemeni jako celku, a koneckonců i jednotlivým jedincům, protože se prokřížením všech fen na několik psů v plemeni kumulují genetické vady. Tato krytí "na jistotu" s sebou nesou šanci na vzhledově hezký a vyrovnaný vrh, ale podle našeho názoru nemohou vyvážit své nevýhody (zejména zdravotní rizika).

Druhou zásadou je, že hledáme chovného psa, jehož majitel se nebojí poskytnout jakékoliv informace o svém psu, případně o jeho odchovech. Jsou bohužel psi, kteří kryli, ačkoliv je vysoký předpoklad, že trpěli různými defekty, a tyto následně přenesli na své potomky. Může se to zdát jako drobnost, ale osobnost majitele umožňuje hodnotit i neověřené informace, které se o krycím psovi šíří.

Třetí zásadou je, že hledáme zajímavosti (souvisí s prvními dvěmi). Domníváme se, že chodskému psovi do budoucna hrozí opakovanými krytími "na jistotu" přílišné omezení krevní variability. Netradiční spojení pak budou získávat na významu pro plemeno. Rádi bychom taková vyhledávali a zkoušeli.

Prvním naším tipem se stal pes staré krve - Bart od Koňské hřívy. Bart je potomkem regeneráta Brixe, který byl v minulosti využit pro zpestření krve chodského psa. Jeho chovných potomků se mnoho nedochovalo a Bart je podle našeho názoru "černým koněm" mezi současnými krycími psy. Jeho problémem je výskyt modrého zbarvení srsti u jednoho jeho sourozence a s tím související riziko, že Bart, ač sám barevně standardní, bude tuto vadu přenášet na štěňata. Z tohoto důvodu byl Bart z chovu vyřazen a žádné potomky dosud neměl. Po zjištění detailnějších informací jsme se vypravili na Barta podívat osobně. Líbil se nám ještě více než jsme čekali. Chundelatý pes s pěknou kostrou, živý a velice aktivní, ale ne nervózní. Požádali jsme poradce chovu o udělení výjimky ke krytí. Bohužel naše nadšení nesdíleli a výjimku neudělili z obavy z přenosu modrého zbarvení na štěňata. S rozhodnutím jsme se těžko smiřovali, dvojnásob, když se domníváme, že naprosto raritní problém jako vada zbarvení, není tím zásadním problémem, který by se měl v chovu řešit...

První kolo při hledání krycího psa jsme prohráli KO. Držte nám palce, aby druhé bylo úspěšnější...

Bart od Koňské hřívy

naše Giri s Bartem

Asta Psí dvůr - Bartova máma