Výběr krmiva

Výběr krmiva pro psa, zejména štěně, je dosti zodpovědný úkol. Strava je vedle genetiky nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím zdraví psa. Problémy mající původ v nevhodné stravě sahají od nekvalitně vyvinuté kostry (např. měkká nadprstí), přes orgánová poškození (např. mozku či ledvin) po vznik civilizačních chorob a krátkověkost. Výběr vhodné stravy je komplikován různými mýty, z neznalosti či úmyslně živenými. Do osmi týdnů věku štěněte vybere psovi stravu lépe či hůře chovatel. Od osmi týdnů už můžete stravu ovlivnit sami. Jakou vybrat?

Granule či doma připravovaná strava?

Jednoduchá odpověď. Ta doma připravovaná. Proč? Výrobci granulí rádi srovnávají domácí a průmyslově připravovanou stravu. A umí si pro srovnání vybrat kritéria. Zdůrazňují, že průmyslová strava válcuje tu domácí ve vyváženosti denní dávky a stravitelnosti. Mají pravdu. Znamená to však, že je kvalitnější než domácí?

potřeba vyvážené denní dávky

Výrobci vytrvale tvrzený mýtus. Představa, že nějaký živočich jí stravu vyváženou v denním souhrnu je zcela mylná. Potravní nabídka kolísá v průběhu roku a mění se i v rámci regionu. Pokud je šelma při lovu neúspěšná, často jí nezbude než se delší dobu obejít bez masové potravy. Naopak pokud např. strhne srnce, těžko se po chvíli hodování odebere okusovat kůru a žrát kořínky. Obávám se, že se nenechá přesvědčit ani "vědci", byť mají spočteno, že dalším žraním masa si výrazně naruší vyváženost své denní dávky. Obdobné je to s lidmi. Jistě si dáte rádi např. jogurt i klobásu, ale pokud Vás nějaký expert po snědení dvou lžiček jogurtu zarazí zvoláním: "Jogurt si necháme na zítra, teď si vezměte plátek klobásky.", pravděpodobně si (přinejmenším) zaťukáte na čelo.

stravitelnost

Vysoká stravitelnost je bezesporu výhodou pro majitele, neboť se po psu snáze uklízí. Pro psa znamená nedostatek balastního materiálu, který svým průchodem čistí střeva a v dlouhodobějším horizontu přivyknutí nepřirozenému snížení zátěže trávicího traktu a jeho zchoulostivění, což se projevuje střevními potížemi při pozření běžné potravy, nebo někdy i při pouhé změně granulí.

Z výše uvedeného je zřejmé, že převaha průmyslových krmiv nad běžnou stravou je zdánlivá, neboť je jí dosahováno ve vcelku nepodstatných kritériích. Z čeho ale vyplývá závěr opačný, tzn. kvalitativní převaha doma připravované stravy nad stravou průmyslovou?

forma stravy

Hlavní důvod kvalitativní degradace průmyslové stravy. Zdravý rozum musí mít přinejmenším pochybnosti o tvrzení, že granule s dvouletou trvanlivostí jsou něco jako úsporně zabalené laskominy od kuřat po brusinky. V závěru výroby se kaše ze vstupních surovin spéká po dobu několila desítek minut do granulí, a to při teplotě několik set stupňů. V takových podmínkách se přinejmenším rozpadnou podstatné aminokyseliny a vitamíny, které se musí následně do granulí dodávat v syntetické formě, často problematicky stravitelné. Výsledný produkt se po nasáknutí vodou stane vodnatou kaší, jejíž trávení navíc vede k zchoulostivění trávicího traktu psa.

(ne)kvalita vstupních surovin

Je naivní očekávat, že k výrobě granulí jsou použity nejkvalitnější suroviny. Solidní výrobci (je jich málo), jejichž granule obsahují podstatný podíl živočišných bílkovin použijí k výrobě 1 kg granulí zhruba 1,5 kg masa (neboť maso obsahuje zhruba 70% vody). Spotřebitelská cena granulí by tedy odpovídala spotřebitelské ceně jedné vstupní suroviny. I přes nesrovnatelně nižší nákupní ceny pro výrobce je vzhledem k dalším nákladům (ostatní suroviny, doprava, technologie, zaměstnanci, marketing) zřejmé, že granule nemohou být vyrobené např. z lososího masa. Ve skutečnosti se zpracovávají celí živočichové bez nejcennějších masových částí (v horším případě odpad z těchto živočichů) nebo nepříliš kvalitní masokostní moučky.

Jaké granule?

Po výše napsaném je asi poněkud překvapující, že sami psa krmíme granulemi. Důvody jsou dva. Nedostatek místa na skladování ingrediencí a času na přípravu krmení. Jaké granule tedy vybrat, abychom samu nevýhodu zkrmování granulí neumocnili zkrmováním granulí velice nekvalitních? V první řadě je dobré si uvědomit, že jediným kontrolovatelným parametrem granulí je výběr vstupních surovin, které jsou dle příslušných norem rozepsány na každém produktu a odpovídajícími orgány také kontrolovány (Vždy vycházejte ze složení deklarovaného původním výrobcem. Překlady distributorů do češtiny nebývají přesné a nejsou směrodatné). Samu kvalitu surovin nezkontrolujeme, nemluvě např. o kvalitě výrobního procesu (extruze, pečení), která je paradoxně asi podstatnější než složení vstupních surovin. Přesto výběr vstupních surovin má poměrně vysokou vypovídací hodnotu. Ze způsobu jakým výrobce složení deklaruje lze zprostředkovaně usuzovat i na kvalitu použitých surovin. Méně vypovídající jsou konkrétní tvrzení výrobce, která se neprojevují ve složení (deklarace potravinářské kvality vstupních surovin, deklarace nepoužívání chemických konzervantů atp.), neboť nejsou v rámci veterinárních kontrol prověřována. Přesto na ně lze do určité míry spoléhat, neboť pokud by byla zcela lživá, jiný výrobce by je mohl napadnou v obraně před nekalým konkurenčním bojem. Naopak oblíbená obecná tvrzení výrobců o intenzivním výzkumu, speciálních dietách, recepturách pro konkrétní plemena či ještě obecněji o upřímné lásce ke zvířatům doporučuji s klidným svědomím zcela přehlížet.

převaha živočišných bílkovin

V kvalitních granulích musí převažovat bílkoviny živočišného původu (pohříchu dosti řídký jev). Vzhledem k tomu, že jednotlivé složky výrobku jsou udávány v sestupném pořadí dle hmotnosti, musí se na prvních místech objevit maso či masové moučky. V této souvislosti je dobré si uvědomit, že obsah složek granule není udáván procentuelně, ale pouze "od většího k menšímu". Zde vzniká prostor pro matení spotřebitelů výrobci. Časté je rozdělení stejné složky na víc dílů a tím pokles těchto dílů (obvykle rostlinných) na nižší pozice žebříčku (krásným příkladem jsou Chicopee Adult Large Breed s deklarovaným složením drůbež, pšenice, kukuřice, pšeničné otruby, pšeničná mouka atd. Rozdělení pšenice dokonce na tři složky umožnilo dát na první místo živočišnou bílkovinu, byť půjde ve skutečnosti skoro o vegetariánské krmivo, či obdobně Nutra Nuggets Maintenance s deklarovaným složením vedlejší kuřecí produkty, pšeničná mouka, rozemleté obilí, rýžové otruby, rozemletá rýže atd.). V první řadě je tedy nutné hledat krmivo u něhož na prvních několika místech převažují živočišné složky.

konkrétní specifikace použitých surovin

Kvalitu použitých surovin nelze ze složení přímo zjistit. Přesto existují jistá vodítka. Čím obecněji totiž výrobce složku nazve, tím širší je spektum použitelných surovin, které ještě splní požadavky norem. Proto vždy hledejte výrobky s co nejpřenější deklarací složení (např. kuřecí tuk, nikoliv drůbeží tuk, či ještě hůře pouze tuk) - příkladem je opět Chicopee Adult Large Breed s deklarovaným složením drůbež, nikoliv ideálně např. kuřecí maso, či alespoň kuře. Pod drůbeží tedy může být cokoliv od kuřecího maso po krev promíchanou s pařáty. Člověk nemusí být programovým pesimistou, aby vytušil, že to bude to druhé, neboť s první možností by se výrobce rád pochlubil.

matoucí pozice složek vážených včetně vody

Vypovídací hodnotu složení ještě zkreslují položky obecného jména zvířete bez jakékoliv specifikace (např. kuře, jehně). Tyto složky se váží syrové tzn. včetně vody, přičemž ta tvoří nejméně 60% jejich hmotnosti. Význam těchto složek je z tohoto důvodu výrazně nižší, než by se na první pohled zdálo. Samozřejmě nevýhoda obecného označení a z ní plynoucí důsledky zůstávají (viz předchozí odstavec).

Pokud jste se pomocí výše specifikovaných zásad poctivě zamysleli nad Vámi kupovanými granulemi, pravděpodobně jste zjistili, že jde o vegetariánské krmivo s příměsí trochy pařátů, drůbežích hlav a kostí (týká se i značek na východních trzích prodávaných jako superprémiové např. Eukanuba, Hills, Purina Proplan). A možná jste i ztratili víru, že se nějaké kvalitnější vůbec vyrábí. Přitom je potřeba zdůraznit, že dosud stanovené zásady jsou pouze ty zcela elementární, nemluvě o oprávněném požadavku na používání surovin v potravinářské kvalitě, nepoužívání umělých barviv a dochucovadel atp. A protože ještě detailnější informace o jednotlivých složkách krmiva (vitamíny a další přísady podezřelé z karcinogenních účinků) přesahují rozsah tohoto článku doporučím na závěr bez detailnějšího vysvětlování granule, které jsou dostupné na českém trhu a podle mých znalostí je lze považovat za blížící se ideálu (v rámci granulí, nikoliv ve srovnání s konzervovanou či přirozenou stravou).

Jedná se v pořadí od nejlepšího o tyto značky:

- Artemis (Pozor na Artemis Maximal Dog, které v souladu s nejnovějšími trendy vysokoproteinových diet obsahuje přes 40% procent proteinů. My jej nekrmíme, neboť se nám tato hodnota zdá riziková.) a Timberwolf organics a Natures´s Variety a Canidae,

- Arden Grange a Trainer Fitness,

- ANF a Firstmate,

- Belcando.

Z těchto je vhodné vybírat (a v rámci těchto značek granule občas střídat - pokud to pes dobře snáší) dokud nějaký z dovozců nezačne prodávat kompletní mražené žrádlo (např. Nature´s Variety jej již vyrábí). S vědomím nedostatečnosti krmení samotnými granulemi doporučuji občas přidávat ke krmné dávce běžné potraviny či kvalitní konzervy (nám se osvědčilo Belcando). Konkrétně Giri dostává jednou týdně maso či větší kost nebo vajíčko, průběžně pak spíš pro chuť kousky ovoce a zeleniny (vše většinou syrové, pozor, maso a kosti se musí přemrazit). Když zbude masový vývar, přelijeme granule vedle vody i jím (nesmí být příliš solený). V období růstu navíc přidáváme kloubní výživu. Bez nějakých konkrétních důvodů jsme zvolili CaniAgil.

Připomínám, že praxe se nemusí nechat teorií zcela svázat. Proto samozřejmě nejdůležitější je jak bude vybrané krmivo vyhovovat Vašemu psovi. Nám se konkrétně z trojice Artemis, Arden Grange a Belcando nejvíce osvědčilo poslední, byť by teoreticky mělo za prvními dvěma značkami mírně kvalitativně zaostávat.